V zajetí lovecké vášně

10.10.2018

Na podzim 2018 vyšla moje nová kniha "V zajetí lovecké vášně". Jedná se o lovecké příběhy s flintou i loveckými dravci.

Knihu bude možné zakoupit v knihkupectví, dále na různých sokolnických a mysliveckých akcích. Pokud máte zájem o moji knihu, rád Vám ji zašlu na dobírku. 

Pište nebo volejte e-mail: augustin@ldopribyslav.cz  telefon: +420 603 536 721

Nyní malé útržky z nové knihy....

... Je středa, dvacátého září, L. P. 2017. Sedím s loveckým hostem asi čtvrt hodiny na vysokém posedu v Borovinách. Máme z něho opravdu jedinečný výhled. Po chvíli se opět podívám vlevo a strnu. Je sice tak sto dvacet metrů daleko, ale okamžitě vidím, že je to obr. Zdvihám pomalu dalekohled a zároveň dávám hostu pokyn, ať zapne svoji videokameru, se kterou přijel a ať natáčí. Když ho spatřím přes skla dalekohledu, je mi okamžitě jasné, že mám před sebou krále lesa na naší Lesní správě Ransko i dalekého okolí. Je to opravdu mohutný jelen, jehož váha jistě dosahuje dvě stě dvaceti kilo a na hlavě nese královskou korunu dvanácteráka v hodnotě zlata. Po třiceti šesti letech lesnické, myslivecké a sokolnické činnosti v této nádherné oblasti Českomoravské vrchoviny, je mi okamžitě jasné, že mám před sebou nejstaršího jelena, jakého jsem zde, kdy spatřil. Je to zralý, minimálně třináctiletý, mohutný rek, který zde opět zanechá důležitou genetickou stopu, pro další populaci vysoké zvěře a pro potěchu oka i pro vášeň z lovu, další generaci lesníků a myslivců....

... Najednou se obracím a běžím zpět, protože jsem v tu chvíli přesvědčen, že útok byl úspěšný a Bára je někde zraněná, nebo má někde uloveného zajíce. Běžím zpět k potoku a seskakuji do prohlubně, a co nejrychleji se brodím vodou. Nesahá mi nad holínky, ale jak utíkám, mám je plné, což v tu chvíli nevnímám. Asi po sto metrech od místa, kde se mi ztratila na břehu stopní dráha zajíce a kde ve vzdálenosti asi čtyř metrů byl otisk jestřábího křídla a vlna ze zajíce, vidím horní půlku těla Báry. Jinak je celá ve vodě. Chvátám k ní, zvedám ji z vody a teprve nyní se dovídám, že její zbraně jsou zatnuty v těle zajíce. Ten již pochopitelně nejeví známky života. Jen chvilinku si uvědomuji krásu okamžiku a úlovku, ale zároveň vidím reakci prochladlého jestřába, který byl ve vodě značnou dobu a okamžitě začínám jednat. Bundu, kterou mám ve vteřině sundanou, pokládám na zem, balím do ní zajíce i s jestřábem, který se ničemu nebrání, a uháním, seč mi to má kondice a věk dovolují k autu ...